Má absint nějaké vedlejší efekty? A co thujon?
Asi nejznámějším mylným tvrzením o absintu je, že je to droga, nebo se tak aspoň chová. Tato mýlka vznikla někdy na počátku dvacátého století, kdy se o absintu mluvilo jako o silném jedu, který způsoboval halucinace, navozoval epileptické záchvaty a pomohl Van Goghovi s uřezáváním vlastního ucha. Pravda je však trochu jinde. Není tak senzační, ale přesto je velmi zajímavá:
Absinthe se od ostatních alkoholických nápojů liší hned ve dvou věcech. Jednak je to vysokým procentem alkoholu – až 72% – a druhak přítomností extraktu z pelyňku pravého (Artemisia absinthium).
Pelyněk pravý je bylina, která volně rostě v přírodě hned v několika částech Evropy. Už od pradávna se těšil velké oblibě a byly mu připisovány úžasné lékařské schopnosti. Egypťané ho používali na povzbuzení, dezinfekci, léčbu horeček a utlumení menstruačních bolestí. Pythagoras tvrdil, že lístky pelyňku pravého namočené ve víně usnadní porod. Hippokrates s ním léčil chudokrevnost, revma a po vzoru Egypťanů ho doporučoval také na zmírnění menstruačních bolestí.
Dnes se olej z pelyňku pravého používá na utlumení podráždění a je k nalezení v mnoha farmaceutických produktech. Jeho aktivní látkou je thujon – terpen blízký mentolu, který je znám hlavně díky svým posilňujícím vlastnostem. V koncentrovaném, chemicky nedotčeném stavu je to bezbarvá kapalina s mentolovou vůní a v již zmíněných olejích je přítomna až v šedesáti procentech obsahu. Vedle pelyňku pravého se vyskytuje také ve spoustě dalších bylinek, jako jsou například vratič obecný a šalvěj lékařská. Nalézt se však dá také v kůře túje a bílého cedru.
Vedle absintu se thujon vyskytuje také v řadě dalších nápojů. Mimo jiné třeba v Chartreuse, Benedictine a vermutu. Speciálně vermut získal díky pelyňku pravému své jméno, které pochází z německého názvu pro tuto bylinku – wermut.
Přestože má thujon léčivé účinky, nesmí se to s ním přehánět. Testy na laboratorních zvířatech totiž prokázaly, že jeho zvýšená koncentrace v organismu může způsobovat křeče. V případě absintu však není důvod k obavám, jelikož množství thujonu obsažené v tomto nápoji je tisíckrát menší, než aby bylo nebezpečné.
Jeho účinky na mozek ještě nejsou zcela objasněny, přestože vykazuje jistou podobnost s tetrahydrocannabinolem (viz marihuana). Právě tato podobnost vedla k tvrzení (1970), že dopad marihuany a thujonu na mozek je stejný. Novodobější výzkumy to samozřejmě vyvrátily.
Někteří vědci dokonce zastávají názor, že ony „vedlejší efekty“ pití absintu nemají s thujonem pranic společného. Raději je připisují působení dalších přítomných bylinek, jako jsou fenykl (fenchon), yzop lékařský (pinocamphoneth) a anýz (anetol). Všechny jejich aktivní látky (uvedené v závorkách) totiž u laboratorních zvířat také vyvolávaly křeče, pakliže byly podávány ve velkých dávkách.
Dopady kvalitního absintu na lidské tělo se liší člověk od člověka, ale celkově se dají přirovnat těm, které se dostavují při pití tequilly. V praxi se jedná jakýsi stav prozření – osvobození mysli – podpořený alkoholovým opojením, který trvá mezi dvaceti až třiceti minutami. Někteří konzumenti poukazují také na následné velmi živé sny.
Velké množství alkoholu obsažené v absintu do značné míry omezuje množství thujonu, které touto cestou do sebe dostanete. A svůj podíl na tom mají i regule Evropské unie, které ustanovují „povolené“ množství thujonu v poměru 10mg na litr. Pokud vám někdo bude tvrdit, že čím více thujonu absinthe obsahuje, tím kvalitnější je, nevěřte mu. Studie předzákazového absintu Pernod Fils jasně dokázaly, že i tehdy bylo v tomto nápoji thujonu pomálu a na kvalitě mu to nijak neubíralo.Právě naopak!
Postupem času se ukazuje, že i když pelyňku pravého použijete celou hromadu, díky destilaci se z něj do finálního produktu dostane thujonu jen mizivé množství. Celá démonizace absintu, co se obrovských množství thujonu týče, je proto postavená na špatných základech.
V praxi se proto dá říct, že pokud vás etiketa českého, či německého „absinthu“ bude lákat na závratná množství obsaženého thujonu, jedná se nekvalitní macerát, který nemá s pravým absintem pranic společného a veze se pouze na marketingové vlně. A co hůř – spektrometrická analýza takovýchto nápojů často odhaluje, že se v nich thujon naopak vůbec nevyskytuje.
Zpět do rubriky 1. Základ | Zpět na otázky a odpovědi